Autor: devene

  • Černý čaj: účinek, příprava a louhování

    Černý čaj: účinek, příprava a louhování


    Listy čajovníku přirozeně obsahují kofein. Z chemického hlediska je totožný s kofeinem v kávě, má i stejný povzbuzující účinek. Šálek černého čaje obsahuje asi polovinu kofeinu oproti šálku kávy. Nicméně, jelikož kofein v čaji se vstřebává pomaleji, osvěžující účinek je sice slabší, ale trvá déle.

    ● Černý horký nápoj obsahuje theaflaviny, které se vyrábějí během fermentace zeleného čaje na černý. Mají mnoho přínosů pro zdraví. Mimo jiné mají antibakteriální účinek a mohou působit proti zvýšené hladině cholesterolu.
    čajové listy

    ● Černá verze nápoje má méně taninů než zelená varianta. Nicméně si zachovává svůj léčivý účinek. Taniny snižují krevní tlak a cholesterol a také mají antibakteriální účinek.

    ● Černá verze obsahuje také důležité vitamíny a stopové prvky, jako je vitamin B, mangan a draslík.

    Účinek a chuť vašeho čaje závisí na zvoleném typu. Nejznámějšími odrůdami jsou Darjeeling, Ceylon, Assam a Earl Grey. Nezáleží na tom, co si vyberete, ujistěte se jen, že si koupíte fair trade. Díky tomu podporujete spravedlivé ekologické a sociální normy, které se bohužel zřídka setkávají s konvenčními výrobky.

    černý čaj

    Správná příprava

    ● Samozřejmě, množství, které používáte k přípravě, také ovlivňuje, kolik kofeinu obsahuje váš nápoj. Příliš málo listů znamená, že se nápoj stane vodnatým. Pokud použijete příliš mnoho, stane se hořkým. Pro každý šálek (250 ml) se proto doporučuje použít asi 2 gramy listů – to je ekvivalent k mírně plné čajové lžičce.

    ● Teplota vody může mít velký vliv. Přestože se často doporučuje zalévat pouze teplou vodou, optimální teplota pro černou verzi může být nižší. Podle typu je to v rozmezí 90 až 95 stupňů.

    ● Samotná voda může ovlivnit chuť. Zejména voda obsahující vápník může zanechat na nápoji tenký film a dát mu nepříjemnou trpkou chuť. Pro lepší výsledek použijte filtrovanou vodu nebo minerální vodu.

    Doba vaření

    Pro dobrý čaj je doba louhování 1-3 minuty zcela postačující. Pak se již kofein z listů zcela rozpustí ve vodě. Nápoj má jemnou, květinovou chuť po této době.

    Pokud louhujete po dobu delší než 3 minuty, zvyšuje se podíl tříslovin ve vodě. To způsobí, že tekutina dostane hořkou chuť. Taniny také váží kofein a mění tak svůj účinek. Vázaný kofein je absorbován tělem mnohem pomaleji. Takto se osvěžující efekt neuplatňuje okamžitě, ale pomalu po několik hodin.

    Tato skutečnost je zdrojem rozšířeného mýtu, že černý čaj má uklidňující účinek po době pivovaru 5 minut nebo více. Na to však neexistuje žádný vědecký důkaz.

    Černý nápoj ovlivňuje trávení

    Vzhledem k tomu, že černá verze působí déle, více tříslovin se rozpouští z lístků. Tyto taniny mají uklidňující účinek na střeva. To znamená, že vysoká konzumace černého čaje může vést k zácpě, pokud se přidají další nepříznivé faktory. Naopak, to také znamená, že černý čaj může být efektivní domácí lék na průjem, pokud by spaření trvalo déle než 5 minut.

  • Černý čaj: účinek, příprava a louhování

    Černý čaj: účinek, příprava a louhování


    Listy čajovníku přirozeně obsahují kofein. Z chemického hlediska je totožný s kofeinem v kávě, má i stejný povzbuzující účinek. Šálek černého čaje obsahuje asi polovinu kofeinu oproti šálku kávy. Nicméně, jelikož kofein v čaji se vstřebává pomaleji, osvěžující účinek je sice slabší, ale trvá déle.

    ● Černý horký nápoj obsahuje theaflaviny, které se vyrábějí během fermentace zeleného čaje na černý. Mají mnoho přínosů pro zdraví. Mimo jiné mají antibakteriální účinek a mohou působit proti zvýšené hladině cholesterolu.
    čajové listy

    ● Černá verze nápoje má méně taninů než zelená varianta. Nicméně si zachovává svůj léčivý účinek. Taniny snižují krevní tlak a cholesterol a také mají antibakteriální účinek.

    ● Černá verze obsahuje také důležité vitamíny a stopové prvky, jako je vitamin B, mangan a draslík.

    Účinek a chuť vašeho čaje závisí na zvoleném typu. Nejznámějšími odrůdami jsou Darjeeling, Ceylon, Assam a Earl Grey. Nezáleží na tom, co si vyberete, ujistěte se jen, že si koupíte fair trade. Díky tomu podporujete spravedlivé ekologické a sociální normy, které se bohužel zřídka setkávají s konvenčními výrobky.

    černý čaj

    Správná příprava

    ● Samozřejmě, množství, které používáte k přípravě, také ovlivňuje, kolik kofeinu obsahuje váš nápoj. Příliš málo listů znamená, že se nápoj stane vodnatým. Pokud použijete příliš mnoho, stane se hořkým. Pro každý šálek (250 ml) se proto doporučuje použít asi 2 gramy listů – to je ekvivalent k mírně plné čajové lžičce.

    ● Teplota vody může mít velký vliv. Přestože se často doporučuje zalévat pouze teplou vodou, optimální teplota pro černou verzi může být nižší. Podle typu je to v rozmezí 90 až 95 stupňů.

    ● Samotná voda může ovlivnit chuť. Zejména voda obsahující vápník může zanechat na nápoji tenký film a dát mu nepříjemnou trpkou chuť. Pro lepší výsledek použijte filtrovanou vodu nebo minerální vodu.

    Doba vaření

    Pro dobrý čaj je doba louhování 1-3 minuty zcela postačující. Pak se již kofein z listů zcela rozpustí ve vodě. Nápoj má jemnou, květinovou chuť po této době.

    Pokud louhujete po dobu delší než 3 minuty, zvyšuje se podíl tříslovin ve vodě. To způsobí, že tekutina dostane hořkou chuť. Taniny také váží kofein a mění tak svůj účinek. Vázaný kofein je absorbován tělem mnohem pomaleji. Takto se osvěžující efekt neuplatňuje okamžitě, ale pomalu po několik hodin.

    Tato skutečnost je zdrojem rozšířeného mýtu, že černý čaj má uklidňující účinek po době pivovaru 5 minut nebo více. Na to však neexistuje žádný vědecký důkaz.

    Černý nápoj ovlivňuje trávení

    Vzhledem k tomu, že černá verze působí déle, více tříslovin se rozpouští z lístků. Tyto taniny mají uklidňující účinek na střeva. To znamená, že vysoká konzumace černého čaje může vést k zácpě, pokud se přidají další nepříznivé faktory. Naopak, to také znamená, že černý čaj může být efektivní domácí lék na průjem, pokud by spaření trvalo déle než 5 minut.

  • Samota a pocit osamění

    Samota a pocit osamění


    Každý z nás je někdy sám a po hektickém pracovním dni se dokoncetěší na klid a samotu, kterou si vychutnává při četbě knihy nebo meditování. Samota dokonce může patřit k našemu životnímu stylu a může být pro nás nejspolehlivějším partnerem, když ji dokážeme využít ve svůj prospěch.

    snílek

    Horší je pocit osamění, spojený s pocitem smutku a izolace. Někdo se cítí sám i ve společnosti druhých. Komunikuje s nimi, ale zdá se mu, že jimi není přijímán tak, jak by si představoval. Je to však jen náš subjektivní pocit, i když se odhaduje, že více než 40 % z nás jej v určité fázi života bolestně prožívá.
     
    Na pocit osamělosti si dávejte pozor

    Pocit osamělosti nezávisí na tom, kolik máme přátel nebo vztahů – je to jen náš pohled na jejich kvalitu a na náš pocit emoční a sociální izolovanosti. Je překvapivé, že mnoho lidí se cítí být osamělí v manželském svazku. Je to náš strach a nízké sebevědomí a potvrzení skutečnosti, že nejhorší není samota sama o sobě, ale cítit se sám vedle někoho druhého, když jsme přesvědčeni, že nám neposkytuje „něco hlubšího“.

    svoboda

    A proč si na ni dávat pozor? Protože pocit osamělosti zkresluje vnímání našich současných vztahů, máme pak tendenci vzdalovat se ještě více od lidí a vystavujeme naše tělo soustavnému stresu se všemi známými riziky kardiovaskulárních chorob, snižování imunity i rizika předčasného úmrtí.

    volný čas
     
    Má samota výhody?

    Samota nám dává:
    ·         možnost lépe poznat sám sebe a utřídit si svoje myšlenky
    ·         možnost posunout se v činnosti, kterou děláme rádi a naplňuje nás
    ·         prostor pro učení a osobní růst
    Samota skutečně může být produktivní a obohacující. Člověk je sice tvor od přírody společenský, který potřebuje komunikovat a sdílet s ostatními, a tak samotář bývá považován za podivína, který není schopen mít přátele. Zapomíná se však, že samota pomáhá odstranit v našem životě to nepodstatné a získat klid na nalezení sama sebe.
     

  • Samota a pocit osamění

    Samota a pocit osamění


    Každý z nás je někdy sám a po hektickém pracovním dni se dokoncetěší na klid a samotu, kterou si vychutnává při četbě knihy nebo meditování. Samota dokonce může patřit k našemu životnímu stylu a může být pro nás nejspolehlivějším partnerem, když ji dokážeme využít ve svůj prospěch.

    snílek

    Horší je pocit osamění, spojený s pocitem smutku a izolace. Někdo se cítí sám i ve společnosti druhých. Komunikuje s nimi, ale zdá se mu, že jimi není přijímán tak, jak by si představoval. Je to však jen náš subjektivní pocit, i když se odhaduje, že více než 40 % z nás jej v určité fázi života bolestně prožívá.
     
    Na pocit osamělosti si dávejte pozor

    Pocit osamělosti nezávisí na tom, kolik máme přátel nebo vztahů – je to jen náš pohled na jejich kvalitu a na náš pocit emoční a sociální izolovanosti. Je překvapivé, že mnoho lidí se cítí být osamělí v manželském svazku. Je to náš strach a nízké sebevědomí a potvrzení skutečnosti, že nejhorší není samota sama o sobě, ale cítit se sám vedle někoho druhého, když jsme přesvědčeni, že nám neposkytuje „něco hlubšího“.

    svoboda

    A proč si na ni dávat pozor? Protože pocit osamělosti zkresluje vnímání našich současných vztahů, máme pak tendenci vzdalovat se ještě více od lidí a vystavujeme naše tělo soustavnému stresu se všemi známými riziky kardiovaskulárních chorob, snižování imunity i rizika předčasného úmrtí.

    volný čas
     
    Má samota výhody?

    Samota nám dává:
    ·         možnost lépe poznat sám sebe a utřídit si svoje myšlenky
    ·         možnost posunout se v činnosti, kterou děláme rádi a naplňuje nás
    ·         prostor pro učení a osobní růst
    Samota skutečně může být produktivní a obohacující. Člověk je sice tvor od přírody společenský, který potřebuje komunikovat a sdílet s ostatními, a tak samotář bývá považován za podivína, který není schopen mít přátele. Zapomíná se však, že samota pomáhá odstranit v našem životě to nepodstatné a získat klid na nalezení sama sebe.
     

  • Samota a pocit osamění

    Samota a pocit osamění


    Každý z nás je někdy sám a po hektickém pracovním dni se dokoncetěší na klid a samotu, kterou si vychutnává při četbě knihy nebo meditování. Samota dokonce může patřit k našemu životnímu stylu a může být pro nás nejspolehlivějším partnerem, když ji dokážeme využít ve svůj prospěch.

    snílek

    Horší je pocit osamění, spojený s pocitem smutku a izolace. Někdo se cítí sám i ve společnosti druhých. Komunikuje s nimi, ale zdá se mu, že jimi není přijímán tak, jak by si představoval. Je to však jen náš subjektivní pocit, i když se odhaduje, že více než 40 % z nás jej v určité fázi života bolestně prožívá.
     
    Na pocit osamělosti si dávejte pozor

    Pocit osamělosti nezávisí na tom, kolik máme přátel nebo vztahů – je to jen náš pohled na jejich kvalitu a na náš pocit emoční a sociální izolovanosti. Je překvapivé, že mnoho lidí se cítí být osamělí v manželském svazku. Je to náš strach a nízké sebevědomí a potvrzení skutečnosti, že nejhorší není samota sama o sobě, ale cítit se sám vedle někoho druhého, když jsme přesvědčeni, že nám neposkytuje „něco hlubšího“.

    svoboda

    A proč si na ni dávat pozor? Protože pocit osamělosti zkresluje vnímání našich současných vztahů, máme pak tendenci vzdalovat se ještě více od lidí a vystavujeme naše tělo soustavnému stresu se všemi známými riziky kardiovaskulárních chorob, snižování imunity i rizika předčasného úmrtí.

    volný čas
     
    Má samota výhody?

    Samota nám dává:
    ·         možnost lépe poznat sám sebe a utřídit si svoje myšlenky
    ·         možnost posunout se v činnosti, kterou děláme rádi a naplňuje nás
    ·         prostor pro učení a osobní růst
    Samota skutečně může být produktivní a obohacující. Člověk je sice tvor od přírody společenský, který potřebuje komunikovat a sdílet s ostatními, a tak samotář bývá považován za podivína, který není schopen mít přátele. Zapomíná se však, že samota pomáhá odstranit v našem životě to nepodstatné a získat klid na nalezení sama sebe.
     

  • Samota a pocit osamění

    Samota a pocit osamění


    Každý z nás je někdy sám a po hektickém pracovním dni se dokoncetěší na klid a samotu, kterou si vychutnává při četbě knihy nebo meditování. Samota dokonce může patřit k našemu životnímu stylu a může být pro nás nejspolehlivějším partnerem, když ji dokážeme využít ve svůj prospěch.

    snílek

    Horší je pocit osamění, spojený s pocitem smutku a izolace. Někdo se cítí sám i ve společnosti druhých. Komunikuje s nimi, ale zdá se mu, že jimi není přijímán tak, jak by si představoval. Je to však jen náš subjektivní pocit, i když se odhaduje, že více než 40 % z nás jej v určité fázi života bolestně prožívá.
     
    Na pocit osamělosti si dávejte pozor

    Pocit osamělosti nezávisí na tom, kolik máme přátel nebo vztahů – je to jen náš pohled na jejich kvalitu a na náš pocit emoční a sociální izolovanosti. Je překvapivé, že mnoho lidí se cítí být osamělí v manželském svazku. Je to náš strach a nízké sebevědomí a potvrzení skutečnosti, že nejhorší není samota sama o sobě, ale cítit se sám vedle někoho druhého, když jsme přesvědčeni, že nám neposkytuje „něco hlubšího“.

    svoboda

    A proč si na ni dávat pozor? Protože pocit osamělosti zkresluje vnímání našich současných vztahů, máme pak tendenci vzdalovat se ještě více od lidí a vystavujeme naše tělo soustavnému stresu se všemi známými riziky kardiovaskulárních chorob, snižování imunity i rizika předčasného úmrtí.

    volný čas
     
    Má samota výhody?

    Samota nám dává:
    ·         možnost lépe poznat sám sebe a utřídit si svoje myšlenky
    ·         možnost posunout se v činnosti, kterou děláme rádi a naplňuje nás
    ·         prostor pro učení a osobní růst
    Samota skutečně může být produktivní a obohacující. Člověk je sice tvor od přírody společenský, který potřebuje komunikovat a sdílet s ostatními, a tak samotář bývá považován za podivína, který není schopen mít přátele. Zapomíná se však, že samota pomáhá odstranit v našem životě to nepodstatné a získat klid na nalezení sama sebe.
     

  • Samota a pocit osamění

    Samota a pocit osamění


    Každý z nás je někdy sám a po hektickém pracovním dni se dokoncetěší na klid a samotu, kterou si vychutnává při četbě knihy nebo meditování. Samota dokonce může patřit k našemu životnímu stylu a může být pro nás nejspolehlivějším partnerem, když ji dokážeme využít ve svůj prospěch.

    snílek

    Horší je pocit osamění, spojený s pocitem smutku a izolace. Někdo se cítí sám i ve společnosti druhých. Komunikuje s nimi, ale zdá se mu, že jimi není přijímán tak, jak by si představoval. Je to však jen náš subjektivní pocit, i když se odhaduje, že více než 40 % z nás jej v určité fázi života bolestně prožívá.
     
    Na pocit osamělosti si dávejte pozor

    Pocit osamělosti nezávisí na tom, kolik máme přátel nebo vztahů – je to jen náš pohled na jejich kvalitu a na náš pocit emoční a sociální izolovanosti. Je překvapivé, že mnoho lidí se cítí být osamělí v manželském svazku. Je to náš strach a nízké sebevědomí a potvrzení skutečnosti, že nejhorší není samota sama o sobě, ale cítit se sám vedle někoho druhého, když jsme přesvědčeni, že nám neposkytuje „něco hlubšího“.

    svoboda

    A proč si na ni dávat pozor? Protože pocit osamělosti zkresluje vnímání našich současných vztahů, máme pak tendenci vzdalovat se ještě více od lidí a vystavujeme naše tělo soustavnému stresu se všemi známými riziky kardiovaskulárních chorob, snižování imunity i rizika předčasného úmrtí.

    volný čas
     
    Má samota výhody?

    Samota nám dává:
    ·         možnost lépe poznat sám sebe a utřídit si svoje myšlenky
    ·         možnost posunout se v činnosti, kterou děláme rádi a naplňuje nás
    ·         prostor pro učení a osobní růst
    Samota skutečně může být produktivní a obohacující. Člověk je sice tvor od přírody společenský, který potřebuje komunikovat a sdílet s ostatními, a tak samotář bývá považován za podivína, který není schopen mít přátele. Zapomíná se však, že samota pomáhá odstranit v našem životě to nepodstatné a získat klid na nalezení sama sebe.
     

  • Samota a pocit osamění

    Samota a pocit osamění


    Každý z nás je někdy sám a po hektickém pracovním dni se dokoncetěší na klid a samotu, kterou si vychutnává při četbě knihy nebo meditování. Samota dokonce může patřit k našemu životnímu stylu a může být pro nás nejspolehlivějším partnerem, když ji dokážeme využít ve svůj prospěch.

    snílek

    Horší je pocit osamění, spojený s pocitem smutku a izolace. Někdo se cítí sám i ve společnosti druhých. Komunikuje s nimi, ale zdá se mu, že jimi není přijímán tak, jak by si představoval. Je to však jen náš subjektivní pocit, i když se odhaduje, že více než 40 % z nás jej v určité fázi života bolestně prožívá.
     
    Na pocit osamělosti si dávejte pozor

    Pocit osamělosti nezávisí na tom, kolik máme přátel nebo vztahů – je to jen náš pohled na jejich kvalitu a na náš pocit emoční a sociální izolovanosti. Je překvapivé, že mnoho lidí se cítí být osamělí v manželském svazku. Je to náš strach a nízké sebevědomí a potvrzení skutečnosti, že nejhorší není samota sama o sobě, ale cítit se sám vedle někoho druhého, když jsme přesvědčeni, že nám neposkytuje „něco hlubšího“.

    svoboda

    A proč si na ni dávat pozor? Protože pocit osamělosti zkresluje vnímání našich současných vztahů, máme pak tendenci vzdalovat se ještě více od lidí a vystavujeme naše tělo soustavnému stresu se všemi známými riziky kardiovaskulárních chorob, snižování imunity i rizika předčasného úmrtí.

    volný čas
     
    Má samota výhody?

    Samota nám dává:
    ·         možnost lépe poznat sám sebe a utřídit si svoje myšlenky
    ·         možnost posunout se v činnosti, kterou děláme rádi a naplňuje nás
    ·         prostor pro učení a osobní růst
    Samota skutečně může být produktivní a obohacující. Člověk je sice tvor od přírody společenský, který potřebuje komunikovat a sdílet s ostatními, a tak samotář bývá považován za podivína, který není schopen mít přátele. Zapomíná se však, že samota pomáhá odstranit v našem životě to nepodstatné a získat klid na nalezení sama sebe.
     

  • Vybíráme kuchyňský dřez

    Vybíráme kuchyňský dřez


    Hloubka dřezu je dnes často opomíjeným rozměrem, většina lidí sleduje jeho délku, aby jej vhodně zakomponovali do pracovní desky. Ale nezapomínejme, že ve dřezu se budou umývat především velké kusy nádobí, které se nevejdou do myčky. U mělkého kuchyňského dřezu může nastat problém, pokud v něm budeme chtít umýt velký běžný či tlakový hrnec. Vybírejte tedy takový dřez, jehož hloubka je dostatečně komfortní, minimálně 19 cm, nejlépe 20 cm. Vyrábí se i mělké dřezy 16 cm a právě s nimi byste narazili u velkých kusů nádobí na problém.
    kuchyně vintage

    Hluboký dřez také výborně poslouží při přípravě pokrmů, umístíte do něj pohodlně menší přípravnou plastovou desku nebo prkénko, vložíte do něj i větší hrnec, ve kterém můžete pokrmy míchat, napuštěná voda ve dřezu pomáhá vyrobenou pochoutku v hrnci rychleji ochladit, zkrátka počítejte s tím, že dřez je v podstatě kuchyňský nástroj, který má sloužit, a ne být pouze na ozdobu.

    Kuchyňské dřezy v zásadě volíme ze dvou druhů materiálu. Buď ocelové (nerezové), nebo tzv. granitové.
    nerezový dřez

    Granitový dřez

    U granitových dřezů je třeba dbát na kvalitu pojiva křemičitého písku. Kvalitní pojiva na bázi syntetického akrylátu jsou SCHOCK, BLANCO, Sinks TELMA, FRANKE, Sinks UKINOX. Tato pojiva se s pískem odlévají do speciálních kovových forem a celá technologie výroby je patentována. Dejte tedy pozor na to, aby Váš dřez nebyl vyroben s náhražkovým polyesterovým pojivem, bude tomu odpovídat patrně i jeho podezřele nízká cena. Polyesterové dřezy jsou ovšem ve srovnání s akrylátovými mnohem odolnější proti otěru, nárazu, vrypům a tepelným šokům. Jsou také pevnější a dlouhodobě stálobarevné.
    dřez kameninový

    Nerezový dřez – to je sázka na klasiku

    Nerezový dřez, to je volba osvědčeného materiálu, který se v kuchyních používá již desítky let. Dnes se vyrábí různé tvary a rozměry nerezových dřezů, a to z chromniklové tzv. potravinářské oceli. Jediné, na co byste si měli dát pozor, je tloušťka plechu. O hloubce dřezu jsme se již zmiňovali, ovšem tloušťka materiálu je v tomto případě zásadní. Pokud je plech příliš tenký, nastane problém s uchycením vodovodní baterie a může se dokonce stát, že se příliš tenký dřez promáčkne, nebo dokonce prorazí kuchyňským nožem. Optimální tloušťka materiálu je v rozmezí 0,6 – 0,8 mm, luxusní dřezy se běžně vyrábí z plechu o tloušťce 1,0 – 1,2 mm.

  • Vybíráme kuchyňský dřez

    Vybíráme kuchyňský dřez


    Hloubka dřezu je dnes často opomíjeným rozměrem, většina lidí sleduje jeho délku, aby jej vhodně zakomponovali do pracovní desky. Ale nezapomínejme, že ve dřezu se budou umývat především velké kusy nádobí, které se nevejdou do myčky. U mělkého kuchyňského dřezu může nastat problém, pokud v něm budeme chtít umýt velký běžný či tlakový hrnec. Vybírejte tedy takový dřez, jehož hloubka je dostatečně komfortní, minimálně 19 cm, nejlépe 20 cm. Vyrábí se i mělké dřezy 16 cm a právě s nimi byste narazili u velkých kusů nádobí na problém.
    kuchyně vintage

    Hluboký dřez také výborně poslouží při přípravě pokrmů, umístíte do něj pohodlně menší přípravnou plastovou desku nebo prkénko, vložíte do něj i větší hrnec, ve kterém můžete pokrmy míchat, napuštěná voda ve dřezu pomáhá vyrobenou pochoutku v hrnci rychleji ochladit, zkrátka počítejte s tím, že dřez je v podstatě kuchyňský nástroj, který má sloužit, a ne být pouze na ozdobu.

    Kuchyňské dřezy v zásadě volíme ze dvou druhů materiálu. Buď ocelové (nerezové), nebo tzv. granitové.
    nerezový dřez

    Granitový dřez

    U granitových dřezů je třeba dbát na kvalitu pojiva křemičitého písku. Kvalitní pojiva na bázi syntetického akrylátu jsou SCHOCK, BLANCO, Sinks TELMA, FRANKE, Sinks UKINOX. Tato pojiva se s pískem odlévají do speciálních kovových forem a celá technologie výroby je patentována. Dejte tedy pozor na to, aby Váš dřez nebyl vyroben s náhražkovým polyesterovým pojivem, bude tomu odpovídat patrně i jeho podezřele nízká cena. Polyesterové dřezy jsou ovšem ve srovnání s akrylátovými mnohem odolnější proti otěru, nárazu, vrypům a tepelným šokům. Jsou také pevnější a dlouhodobě stálobarevné.
    dřez kameninový

    Nerezový dřez – to je sázka na klasiku

    Nerezový dřez, to je volba osvědčeného materiálu, který se v kuchyních používá již desítky let. Dnes se vyrábí různé tvary a rozměry nerezových dřezů, a to z chromniklové tzv. potravinářské oceli. Jediné, na co byste si měli dát pozor, je tloušťka plechu. O hloubce dřezu jsme se již zmiňovali, ovšem tloušťka materiálu je v tomto případě zásadní. Pokud je plech příliš tenký, nastane problém s uchycením vodovodní baterie a může se dokonce stát, že se příliš tenký dřez promáčkne, nebo dokonce prorazí kuchyňským nožem. Optimální tloušťka materiálu je v rozmezí 0,6 – 0,8 mm, luxusní dřezy se běžně vyrábí z plechu o tloušťce 1,0 – 1,2 mm.